V nemocničním prostředí bych si přála zajistit, aby byla smrt důstojná a aby lidé odcházeli klidně, bez bolesti a bez pocitu nevolnosti.
Účastnice výzkumu
%
80% procent lidí si přeje zemřít doma.
(Švancara a kol., 2016)
Přejeme si zemřít doma, v okruhu svých nejbližších, ale realita je často jiná.
Zdroje
1. Švancara J., Sláma O., Kabelka L., Jarkovský J., Klika P., Loučka M., Komenda M., Dušek L. Národní datová základna paliativní péče [online].
Praha: Ústav zdravotnických informací ČR, 2016 [cit. 2024-4-21]. Dostupné z: https://www.paliativnidata.cz.
2. HOUSKA, Adam; KOŘENEK, Jan; DEMO, Pavel; MLČOCHOVÁ, Denisa a LOUČKA, Martin. 2018. Desatero paliativní péče pro praktické lékaře [online]. In: . Centrum paliativní péče. [cit. 2024-04-18].
%
39.3% procent zemřelých umírá v nemocnici.
(Houska a kol., 2018)
O výzkumu
Výzkum se zaměřuje na postoje zdravotně-sociálních pracovníků v nemocnicích v České republice k hospicové a paliativní péči. Cílem je zkoumat, jak dobře jsou tito pracovníci informováni o možnostech hospicové a paliativní péče, jaké emoce u nich tato péče vyvolává a jak tyto informace využívají při práci s pacienty.
Nemocniční prostředí není vždy ideální…
„Nemocniční prostředí je pro mnohé pacienty nepřirozené, často jsou umístěni na pokojích s dalšími pacienty, což působí neosobně. Snažíme se poskytnout pacientovi alespoň nějaké soukromí pomocí plent, pokud to situace dovoluje. Přesto mi přijde, že v osobním komfortu to stále není ideální. Nemocnice je sice schopna rychle pomoci lidem s bolestmi a zlepšit kvalitu jejich života, ale celkově prostředí působí neosobně.“ – Účastnice výzkumu
„V nemocnici, kde pracuji, vnímám, že podmínky nejsou ideální, což může být různé od nemocnice k nemocnici. Většinou jsou pokoje velké, a tak pacient ani jeho rodina nemají dostatek soukromí. Ideální by bylo, kdyby byla možnost mít jednolůžkové pokoje pro ty pacienty, u kterých se předpokládá blízký odchod. Většinou se jedná o seniory (…), takže se to úplně neřeší, protože už je to vlastně jedno, ale to je můj názor, nevím, jak to vidí. Já ale z toho ten pocit mám, že tito pacienti jsou umísťováni do vícelůžkových pokojů bez ohledu na jejich potřeby, což považuji za neideální, ale to je jen můj názor.“ – Účastnice výzkumu
Doporučení pro praxi na základě výzkumu
1
Zvýšení počtu paliativních lůžek
2
Rozšíření nabídky služeb do všech krajů
3
Zlepšení komunikačních dovedností
4
Podpora kontinuálního vzdělávání
5
Změna společenského vnímání paliativní péče
6
Zajištění multidisciplinárního přístupu
Zvýšení počtu paliativních lůžek
Je klíčové zajistit dostatek paliativních lůžek v nemocnicích, aby pacienti v konečné fázi života mohli dostávat adekvátní péči v důstojném prostředí, v dostatečném soukromí a klidu.
Vlastní zkušenost účastnice výzkumu
„Jednoznačně, úplně jednoznačně by vznik paliativních lůžek tady u nás v nemocnici pomohl, protože společnost je strašně roztříštěná, kolikrát i příbuzní jsou fakt daleko a tady nemáme možnost lůžkové hospicové péče v našem okolí, v tomto regionu to prostě není. A ne každý má možnost dožít svůj konec v domácím prostředí. Kolikrát nejsou ty pečující osoby, nebo jsou třeba jenom nějací blízcí? Zase ty možnosti těch lůžkových hospiců jsou od nás daleko a vlastně by pak služba nebyla preferována.“
Vlastní zkušenost účastnice výzkumu
„Jak bych řekla, že opravdu důstojné prostředí je důležité. Když pacienti odcházejí na LDN nebo na klasickém oddělení, je to pro mě smutnější. My tady v nemocnici, nemáme paliativní lůžka, musíme podávat žádost někam jinam. Vadí mi, že kdybychom měli paliativní lůžka přímo zde, mohli bychom pacientům nabídnout opravdu lepší prostředí, zejména když jejich blízcí nemohou zajistit tu péči v domácím prostředí.“
Rozšíření nabídky sociálních a zdravotních služeb do všech krajů
Je třeba rozšířit spektrum a kvantitu služeb zaměřených na paliativní a hospicovou péči, aby byly k dispozici různé možnosti péče odpovídající potřebám pacientů a jejich rodin.
Vlastní zkušenost účastnice výzkumu
„Myslím si, že zde (název kraje) by kamenný hospic byl skvělý, nebo někde v okolí, aby byl blíže a aby se rozšířila péče. Je třeba kapacitně navýšit různé způsoby, jak stanici paliativní péče, tak mobilní hospic, tak i kamenný, protože si myslím, že v budoucnu to bude velice potřeba a kapacity, myslím si, že nebudou stačit.“
Vlastní zkušenost účastnice výzkumu
„No, možná bychom potřebovali více hospiců nebo více mobilních hospiců v určitém kraji, protože tady v (město) a okolí máme jenom dva hospice, a to je trochu omezené. Ty kapacity jsou dost často obsazené, což platí i pro terénní hospicovou péči.“
Zlepšení komunikačních dovedností
Vzdělávací programy by měly klást důraz na rozvoj efektivních komunikačních dovedností mezi zdravotnickými pracovníky, což je klíčové pro účinnou interakci s pacienty a jejich rodinami, zejména v citlivých situacích spojených s konečnou fází života.
Vlastní zkušenost účastnice výzkumu
„ (…) Jinak by tam možná měly být i komunikační kurzy v rámci studia medicíny. Myslím, že by tyto kurzy měly být povinné, protože lékaři to často neumí a mrzí je, že to neumí.“
Podpora kontinuálního vzdělávání
Pravidelné školení, kurzy a supervize by měly být standardní součástí profesního rozvoje zdravotníků, aby byli lépe připraveni čelit výzvám spojeným s paliativní péčí.
Vlastní zkušenost účastnice výzkumu
„Jo, myslím si, že ano. Nejlepší jsou ty kurzy, kde fakt mluví někdo z praxe, kdo má zkušenosti, které pak předává, takže se člověk může držet toho, co se naučil, a nemusí hledat cestičky, jak co řešit. Jo, bylo to třeba hlavně ohledně komunikace s klienty, když jsem se v tom tak trochu plácala, nevěděla jsem, jak na to…“
Vlastní zkušenost účastnice výzkumu
„Je potřeba naučit více lékařů myslet paliativně, protože ne každý lékař takto přemýšlí. Myslím si, že není vždy vhodné zachraňovat pacienta, když by mohl odejít hezky paliativním způsobem.“
Změna společenského vnímání paliativní a hospicové péče
Je nutné pracovat na změně společenského vnímání paliativní péče jakožto důležité součásti zdravotního systému, která zvyšuje kvalitu života pacientů a umožňuje důstojné umírání.
Vlastní zkušenost účastnice výzkumu
„Musí o tom pořád mluvit, v nemocnici samozřejmě s vedením, s lékaři. Je to prostě pořád jenom o komunikaci. My úplně nic jiného asi nezmůžeme, než aby se tam pořád opakovalo, že je potřeba dívat se na toho člověka, ne jako na diagnózu, ne jako na lůžko, ale opravdu jako na člověka, který má své potřeby a pocity.“
Zajištění multidisciplinárního přístupu
Paliativní péče by měla být zajišťována multidisciplinárním týmem odborníků, kde každý člen týmu, včetně rodiny, má jasně definovanou roli, což přispívá k celkové efektivitě péče.
Vlastní zkušenost účastníka výzkumu
„ (…) Je důležité, aby s rodinou a pacientem bylo, když je to potřeba a možné pracováno, což se pracuje (…) Nejdůležitější je, aby zdravotní péče byla na vysoké úrovni a aby rodina byla s pacientem stále v kontaktu. Když už je to daný, je důležité, aby pacient netrpěl. To neznamená podporu eutanazie, ale zajištění léků, která by zmírnily bolest a zajistila pacientovi pohodlí.“
Centrum paliativní péče
Zlepšuje péči o umírající v České republice, a to systematicky napříč systémem zdravotní a sociální péče.
APHPP
Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče. Sdružují, pomáhají a hájí zájmy organizací všech forem hospicové péče.
Cesta domů
Cesta domů poskytuje odbornou péči umírajícím a jejich blízkým. Přispíváme ke společenským změnám s cílem zlepšit péči o lidi na konci života.
Moje smrt
Informační web, který umožní sestavit si seznam posledních přání, a vyslovit tak svoje představy o konci života.
Kam pro více informací?
V České republice existuje několik institucí, které se zaměřují na pomoc umírajícím lidem a jejich rodinám a usilují o zlepšení paliativní péče v rámci zdravotních a sociálních služeb.
Paliativní a hospicová péče se neustále vyvíjí, což je z velké části zásluhou těchto subjektů a jednotlivců, kteří aktivně vedou diskusi o tomto tématu a snaží se prosazovat konkrétní a praktické změny jak v nemocnicích, tak i v dalších zdravotnických a sociálních zařízeních.
Co dodává autorka výzkumu?
Zdravotně-sociálním pracovníkům bych doporučila nebát se otevřít diskuzi s vedením o limitech nemocničního prostředí a podporovat osvětu a diskuzi na témata smrti a umírání v naší společnosti. Komunikace je základ pro změnu.
Bc. Pavlína Pekárková
Kontakt: pavlina1166@gmail.com
Tento web slouží jako doplňkový materiál pro diplomovou práci a doporučení nelze generalizovat. Datum vytvoření 4/2024.
Web nepoužívá cookies.